Zamyšlení před volbami do EP – „Jak dál v evropské integraci?“

Evropská unie se vydala určitou cestou, kterou lze sice korigovat a modifikovat, ale již ne nějak zásadně měnit. A politická integrace je součástí této cesty.

Samozřejmě rozvolněnější model by nám byl možná bližší, ale pak bychom museli být konkurenceschopní nejen vůči okolnímu světu, ale být více konkurenceschopní i vůči našim evropským partnerům. A dokázali bychom to, když jsme z tolika kdysi prosperujících odvětví bez boje ustoupili?  Navíc současné události na východ od nás nám ukazují, že v něčem doposud evropská integrace pokročila velice málo a že se nám to nyní vymstilo. Jde o společnou a hlavně jednotnou zahraniční, bezpečnostní a obrannou politiku. Evropská unie se stala největší zónou jednotného trhu. Volný pohyb osob, pracovní síly, zboží a kapitálu je pro některé členské země něčím, o čem by si bez existence EU mohly nechat jenom zdát. Pomalu, ale přece jen se nám daří budovat a propojovat páteřní infrastruktury, zastáváme shodné demokratické hodnoty. Takže těch výhod je celá řada. Jen kdyby nebylo tolik zbytečné regulace a přebujelé byrokracie. Té máme přece dost na národních úrovních.